Podrobně o ginu

Gin je alkoholický nápoj s typicky výraznou nahořklou chutí, kterou mu dodává hlavní ingredience ginu, kterou jsou bobule z jalovce. Původně gin vznikl ve středověku jako bylinný lék na různé nemoci, hlavně na onemocnění ledvin. Postupně se však z oblasti medicíny přesunul do oblasti alkoholických nápojů. V dnešní době má gin mnoho podob a stal se jednou z nejširších kategorií v oblasti alkoholických nápojů. V ginu se střídá mnoho druhů koření či plodů, vyrábí se různými způsoby, ale všechny druhy sjednocuje právě hlavní ingredience a tou jsou právě bobule z jalovce.

gin1

Slovo gin vzniklo jako zkrácenina zastaralého Anglického slova „genever“ v překladu jalovec. Slovo genever je holandského původu a odkazuje na latinský výraz „juniperus“ tedy opět jalovec.  

Hlavní ingrediencí ginu je jalovec, ale používá se mnoho dalších rostlin, které dotváří chuť ginu jako například: citrusové plody, anýz, andělika, lékořice, mandle, baobab, koriandr, muškátový oříšek a mnoho dalších.

Historie

Všeobecně se má za to, že gin vynalezl Holandský lékař Franciscus Sylvius někdy v roce 1650 jakožto lék na nemoci ledvin. Nicméně první zmínky o ginu můžeme najít v divedelní hře Vévoda Milánský od Filipa Massingera v roce 1623, kdy měl Sylvius pouhých 9 let. S největší pravděpodobností nápoj obdobný ginu vznikl kdysi v období 80-ti leté války mezi Španělskem a Holandskem, kdy britské jednotky pomáhající bránit Antverpy používali termín „Holandská kuráž“ pro vojáky opojené nápojem, který je uklidnil a dodal jim kuráž v boji.

V průběhu 17. století mnoho malých palíren v Nizozemsku výrazně zpopularizovali jalovec, ale i jiné byliny známe z ginu jako například koriandr, anýz, kmín a mnoho dalších, když je přidávali do různých destilátů a dokonce i do vín. V průběhu 17. století se gin dostává i na Britské ostrovy, hlavně zásluhou Wiliama Oranžského, správce Holandska, když byl dosazen na Britský trůn. Nejdříve však v takříkajíc v podpultové či surové formě, protože se místo jalovce často používal terpentýn.

Obliba ginu v Anglii narostla především v průběhu 18. století, kdy byla povolená nelicencovaná výroba ginu, a zahraniční alkoholické nápoje byly zatíženy vysokým clem. To vytvořilo trh velice nekvalitního ginu, avšak levného, proto si gin začali kupovat i chudší vrstvy obyvatel. Gin získal velice pofidérní reputaci a dodnes v angličtině existuje několik slovních spojení se slovem gin, odkazující na opilectví, bary podivné reputace apod. V té době se gin pil jako voda, doslova. Mnoho obyvatel Londýna v té době pilo radši destilovaný gin než znečištěnou vodu. Gin byl bohužel tak rozšířen, až způsoboval nemalé sociální problémy, včetně rostoucí úmrtnosti. Tento znepokojivý vývoj se povedlo dostat pod kontrolu až v roce 1751, kdy se povedlo prosadit pouze licencovanou výrobu a prodej ginu, nicméně tomuto kroku předcházelo mnoho nepokojů a rebelií mezi obyvateli.

V průběhu času se vyvinulo mnoho forem ginu. Nejdříve se gin běžně vyráběl v klasickém měděném kotli. V 19. století se často přidával cukr, vznikl o něco jemnější a sladší gin znám jako „Old Tom style“, velice oblíben začátkem 20. století. S příchodem kontinuální destilace, která umožňovala vyrábět nápoje o něco více neutrální, vzniká „London Dry style“.

V tropických koloniích se běžně k léčbě malárie používal tonik, neboli spíše hlavní ingredience toniku, chinin. Právě vojáci v koloniích vymysleli dodnes známou kombinaci ginu a toniku, když si chtěl zpříjemnit chuť hořkého toniku.

Dnes je gin ve světě velice populární, většinou v nějakém jednoduchém koktejlu, jako je právě gin & tonik, ale například i martini a mnoho dalších.

gin2

Druhy ginu

V průběhu času se vyvinulo mnoho podob a příchutí ginu avšak v Evropské legislativě můžeme dnes najít 4 základní druhy ginu.

Alkoholické nápoje s příchutí jalovce neboli jalovcové lihoviny. Tyto nápoje vznikají z neutrálních destilátů. Většinou je základem obilí, které se destiluje v měděném kotli a v druhé destilaci se přidávají různé byliny a samozřejmě jalovec. Je to snad nejstarší druh ginu. Dle zákonů by měl takový gin obsahovat alespoň 30% alkoholu.

Gin. Tento nápoj taktéž vzniká z neutrálních destilátů, většinou obilného původu, ale na rozdíl od prvního nápoje tento gin nedostává jalovcovou příchuť pomocí další destilace, nýbrž pouhým přimícháním jalovce k obilnému lihu.  

Destilovaný gin. Tento gin vzniká redestilací čistého lihu za přítomností jalovce a dalších bylin.

London gin. Tento gin vzniká z lihu s nejvyšším možným procentem alkoholu, opět nejčastěji obilného původu. Tento líh prochází redestilací za přítomnosti jalovce a dalších bylin, ale bez přidaného cukru či barviv pouze ředěn vodou. Tento druh ginu se označuje taktéž jako „dry gin“.

Gin, destilovaný gin a London gin by měli mít minimální obsah alkoholu 37,5%. V USA je vyžadováno alespoň 40% alkoholu v ginu.

Některé zákonné klasifikace vyžadují i geografický původ ginů, zde se například objevuje pro nás známa Slovenská borovička.   

Způsoby výroby

Dnes rozlišujeme tři různé způsoby výroby ginu.

Tradičně byl gin vyráběn v měděném kotli, neboli periodický destilační kotel, vyráběn z mědi. Nejdříve se destiluje fermentované obilí a poté v další destilací se přidávají byliny a další ochucovadla, které vytváří typickou chuť ginu. Někdy se gin destiluje i víckrát a postupně se v každé destilací přidávají další a další ingredience. Často se tento druh ginu na konci destilace nechá dozrát v dřevěném barelu.

gin3

S příchodem kontinuální destilace se vyvinul i nový druh výroby ginu. V kontinuálním destilačním přístroji se nejdříve vydestiluje neutrální alkohol, nejčastěji opět z obilí, ale používají se i levnější suroviny jako například brambory. Díky kontinuálnímu destilačnímu přístroji vznikne téměř čistý líh. Poté je tento vysoce koncentrovaný líh opět vydestilován, tentokrát v klasickém měděném kotli, společně s rostlinnými složkami ginu.  Většinou jsou tyto botanické složky umístněný do koše a pověšeny do horní části kotle. Poté výpary alkoholu procházejí košem a získávají chuť a vůní z botanických ingrediencí. Touto metodou je chuť ginu méně výrazná a celkově je gin sušší. Takto se vyrábí destilovaný gin a gin Londýnského typu. Rozdíl nastává v posledním kroku, zda je do ginu přidán cukr nebo další ingredience nebo gin zůstává dry.

gin4

Poslední metodou je pouhé přimíchání bylinných složek do neutrálního alkoholu. I když je tento nápoj pořád označován jako gin, v odborných kruzích je tato metoda považována za pouhou náhražku destilovaných ginů.

Vybírejte kvalitní giny od Pana Alfréda zde. Na zdraví!

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.